Mými prvními psy byli němečtí ovčáci. První byla fenka Ata z Matějkova dvora, kterou jsem dostala v roce 1980. S ní jsem chodila cvičit. V chovu ji uplatnil můj otec ve své chovné stanici z Mišada. Dalším německým ovčákem byla opět fenka Charta z Opavských lesů, kterou jsem dostala v roce 1984. U ní jsem vedle výcviku odchovala asi 7 vrhů již na svou chovnou stanici z Dachar, kterou jsem měla od roku 1986. Z jejího druhého vrhu jsem si ponechala fenku Biancu z Dachar. V roce 1986 jsem dostala psa Asca Irka, se kterým jsem se věnovala jak výcviku, tak výstavám a jako chovného, pro lepší uplatnění v chovu, jsem ho dala do Čech. Až v roce 2000 jsem si pořídila fenku Doricu Rychety, která vedle výcviku získala i pěkné čekatelství na championa ČR. V roce 2002 se pro mě narodil další pes Esko von der Oberen Kapelle. Se všemi německými ovčáky pro jejich pracovním vlohám výcviku. V exteriéru byli minimálně výborní díky svým předkům. Protože se můj otec věnoval výcviku a chovu, hlavně německých ovčáků, prošlo mi rukama více psů, než je zde uvedeno. Namátkou uvedu alespoň Ondy ze Satalic, Bena z Mišada a Dolly z Opavských lesů.

Plemeno boxer mě natolik zaujalo, že jsem si vybrala do života svou první fenku v roce 1993. Jmenovala se Tosca Hanida a dovezla jsem si ji z Polska. Doslova výstavně zazářila. Kvůli zdravotnímu stavu jsem u ní odchovala jen jeden vrh, a to na stanici Hal. Dva roky po jejím odchodu v roce 2007 jsem si pořídila současnou fenku Lauru z Dybohůrky.

Díky mému synovi, kterému se knírači líbili, jsme se rozhodli se po nějakém poohlédnout. A tak jsme si koncem roku 2007 přivezli nejprve černostříbřitou fenku jménem Rendy Rebecca Malý kavalír a do roka ještě jednu – černou Jellyfish Malý kavalír. Malí knírači nás natolik zaujali, že se stali velkou láskou nejen mého syna, ale i mou. Obě jsou opravdu šikovné, takže hlavně se starší Rendou se účastním výcviku, zkoušek a i závodů. S oběma též výstav, kde se jim opravdu daří.